České
Křídlovice

Cap. I Začátky pod románským obloukem

Pětadvacátého dubna roku 1225 vystoupil na zdejší návsi Jindřich, titulární biskup trojánský, a vysvětil farní kostel zasvěcený svatým Petru a Pavlovi. Listina pořízená při této příležitosti je první písemnou zmínkou nejen o Křídlovicích, ale i o sousedních Božicích — desátky šesti okolních vesnic byly tehdy vyhrazeny právě této nově konsekrované faře.

Kostel se zachoval s románským jádrem a později vestavěným gotickým interiérem; patří k nejstarším svatostáncům v regionu. Vedle něj stojí prostorná jednopatrová barokní fara z konce 17. století, jejíž matriky se vedou nepřetržitě od roku 1683.

Na okraji bývalého farního hřbitova lze dodnes najít fragment náhrobku Pavla Priegla (1772–1801) — křídlovického faráře z řad louckých premonstrátů, kteří svůj mateřský klášter v Louce u Znojma ztratili josefínskými reformami v roce 1784. Priegl byl mezi posledními, kdo na něj mohl ještě vzpomínat z první ruky.

Cap. II Jména, která obec nesla

1. Středověk Schrilewitz, Grülowitz
2. Habsburská éra Böhmisch Grülowitz
   doslova „České Křídlovice"
3. Konec 19. století Groß Grillowitz
   „Velké Křídlovice", pro odlišení od Klein Grillowitz, dnešních Dyjákoviček
4. Protektorát 1939–1945 Neuweidenbach
5. Po roce 1945 České Křídlovice

Přívlastek České tedy není novinka 20. století — drží se latinsko-německého Böhmisch už od raně novověkých listin.

Cap. III Lidé, kteří tu žili

Středověké obyvatelstvo bylo převážně české a moravské; postupně se však jazyková skladba posouvala ve prospěch německy mluvících sousedů. Po vzniku Československa v roce 1918 přicházeli čeští státní zaměstnanci a v roce 1926 zde byla otevřena česká menšinová škola.

Druhá světová válka znamenala v Křídlovicích — jako téměř všude v pohraničí — téměř okamžitou výměnu obyvatelstva. Německy mluvící většina byla po roce 1945 odsunuta, do uvolněných usedlostí se nastěhovali čeští dosídlenci z vnitrozemí a ze Slovenska.

V roce 1948 se katastr rozšířil o dvě středověké pustiny: Rochovice ze severu a Petrovice z jihozápadu — osady zaniklé už během 16.–17. století, jejichž jména přežila jen v katastrálních mapách.

Cap. IV Spojení s Božicemi

Samostatná obec od roku 1850, sloučená s Božicemi v roce 1951. Od té doby tvoří České Křídlovice jednu ze dvou historických částí obce — druhou jsou vlastní Božice. Status evidenční části byl k 1. lednu 1984 zrušen, a tak „České Křídlovice" už v adresách nepřežily; obec vystupuje pod jediným názvem Božice, číslování domů je společné.

V každodenní řeči ale dělení dál žije: lidé říkají na Křídlovicích, do Křídlovic, a po návsi se chodí kolem Trojičního sloupu z roku 1747, který je dodnes její nepochybnou křídlovickou kotvou.

Cap. V Pamětihodnosti

• Kostel svatého Petra a Pavla

  vysvěcen 25. dubna 1225

  Románské jádro, gotický interiér. Po požárech a opravách přestavován v baroku, v 19. století puristicky regotizován. V roce 2014 se zde slavilo 789 let od svěcení.

• Barokní fara

  konec 17. století

  Jednopatrový dům vedle kostela, do roku 1683 sahají souvisle vedené matriky.

• Socha sv. Jana Nepomuckého

  1741

  Barokní pískovcová socha u farní zdi.

• Sloup Nejsvětější Trojice

  1747

  Stojí uprostřed křídlovické návsi. Trojiční sloupy sloužily jako poděkování za odvrácení moru a morových ran; jejich pestrá baroková ikonografie střídá Trojici s Pannou Marií a ochrannými světci.

• Kamenný kříž k Mackovicím

  1767

  Tzv. „bílý kříž" na cestě severním směrem.

• Náhrobek Pavla Priegla

  1801

  Fragment náhrobku posledního křídlovického faráře z řad louckých premonstrátů, jejichž klášter zrušil Josef II. v roce 1784.

• Kamenný kříž ve středu hřbitova

  1822

• Lovecký zámeček „Samota"

  počátek 19. století

  Romantická vilka ve stylu švýcarské alpské chaty, kterou si nechal postavit baron Petr Braun během svého vlastnictví jaroslavického panství.

• Bývalá obecná škola

  1824

  Stavba na návsi; v polovině 90. let 20. století přebudována na byty.

• Klášter Marie Pomocné — Maria Hilf

  1894–1906

  Dívčí pensionát s učitelským seminářem, postavený zásluhou preláta Maxe Mayera Sestrami sv. Karla Boromejského. Čtyřpatrová klauzura má vlastní vyzdobenou kapli s barevnými okny. Od roku 1950 zde sídlí domov důchodců (dnes Domov Božice, příspěvková organizace, č. p. 187).

• Krypta Maxe Mayera

  1928

  Hrobka preláta a rytíře z Ahrdorfu a Wallersteinu, který stál za stavbou Maria Hilf.

Cap. VI Krajina, vinice, vzácná růže

České Křídlovice leží v úrodné nivě řeky Jevišovky, na jižním okraji znojemského okresu, asi sedm kilometrů od rakouských hranic. Půda je tu lehká, sprašová, vinařská — Božice jsou součástí Znojemské vinařské podoblasti a po obci a okolních svazích je rozeseto na 150 sklepů.

Ze vzácností: katastr je jednou z mála lokalit, kde se ještě udržuje populace růže bedrníkolisté (Rosa pimpinellifolia) — drobné bílé růže přizpůsobené suchým vápnitým stráním.

Východně, už za hranicí katastru obce Šanov, se rozkládá bývalá obora Karlov (dříve Horní Hájek) s rybníky a klasicistním pískovcovým krytem Hraběcího pramene z roku 1810. Z Křídlovic je to procházka kolem hodiny.

Cap. VII Jak se sem dostat

• Silnice II/414 — úsek Lechovice – Božice, hlavní příjezd ze severu.
• Silnice III/4141 — vnitřní spojnice České Křídlovice – Božice.
• Železnice — stanice Božice u Znojma na trati 246 (Břeclav – Znojmo), zprovozněné v roce 1871. Zastávka je na okraji Božic, do Křídlovic z ní vede asi kilometrová cesta.

Cap. VIII Odkazy a zdroje

• bozice.cz — oficiální stránky obce Božice.
• bozice.cz / Historie a pamětihodnosti — pečlivý soupis monumentů obou částí obce.
• Wikipedie — České Křídlovice
• mistopisy.cz — Božice, historie
• Soupis památek obce České Křídlovice — bývalý politický okres Znojmo, archivní obrazový soupis.
• fotohistorie.cz — České Křídlovice — historické pohlednice a fotografie.
• Mikroregion Hrušovansko — Božice
• Bibliografie dějin Českých zemí — Božice / České Křídlovice — soupis odborné literatury.