České Křídlovice

I. Začátky pod románským obloukem

Pětadvacátého dubna roku 1225 vystoupil na zdejší návsi Jindřich, titulární biskup trojánský, a vysvětil farní kostel zasvěcený svatým Petru a Pavlovi. Listina pořízená při této příležitosti je první písemnou zmínkou nejen o Křídlovicích, ale i o sousedních Božicích — desátky šesti okolních vesnic byly tehdy vyhrazeny právě této nově konsekrované faře.

Kostel se zachoval s románským jádrem a později vestavěným gotickým interiérem; patří k nejstarším svatostáncům v regionu. Vedle něj stojí prostorná jednopatrová barokní fara z konce 17. století, jejíž matriky se vedou nepřetržitě od roku 1683.

Na okraji bývalého farního hřbitova lze dodnes najít fragment náhrobku Pavla Priegla (1772–1801) — křídlovického faráře z řad louckých premonstrátů, kteří svůj mateřský klášter v Louce u Znojma ztratili josefínskými reformami v roce 1784. Priegl byl mezi posledními, kdo na něj mohl ještě vzpomínat z první ruky.

II. Jména, která obec nesla

Přívlastek České tedy není novinka 20. století — drží se latinsko-německého Böhmisch už od raně novověkých listin.

III. Lidé, kteří tu žili

Středověké obyvatelstvo bylo převážně české a moravské; postupně se však jazyková skladba posouvala ve prospěch německy mluvících sousedů. Po vzniku Československa v roce 1918 přicházeli čeští státní zaměstnanci a v roce 1926 zde byla otevřena česká menšinová škola.

Druhá světová válka znamenala v Křídlovicích — jako téměř všude v pohraničí — téměř okamžitou výměnu obyvatelstva. Německy mluvící většina byla po roce 1945 odsunuta, do uvolněných usedlostí se nastěhovali čeští dosídlenci z vnitrozemí a ze Slovenska.

V roce 1948 se katastr rozšířil o dvě středověké pustiny: Rochovice ze severu a Petrovice z jihozápadu — osady zaniklé už během 16.–17. století, jejichž jména přežila jen v katastrálních mapách.

IV. Spojení s Božicemi

Samostatná obec od roku 1850, sloučená s Božicemi v roce 1951. Od té doby tvoří České Křídlovice jednu ze dvou historických částí obce — druhou jsou vlastní Božice. Status evidenční části byl k 1. lednu 1984 zrušen, a tak „České Křídlovice" už v adresách nepřežily; obec vystupuje pod jediným názvem Božice, číslování domů je společné.

V každodenní řeči ale dělení dál žije: lidé říkají na Křídlovicích, do Křídlovic, a po návsi se chodí kolem Trojičního sloupu z roku 1747, který je dodnes její nepochybnou křídlovickou kotvou.

V. Pamětihodnosti

• Kostel svatého Petra a Pavla

  vysvěcen 25. dubna 1225

  Románské jádro, gotický interiér. Po požárech a opravách přestavován v baroku, v 19. století puristicky regotizován. V roce 2014 se zde slavilo 789 let od svěcení.

• Barokní fara

  konec 17. století

  Jednopatrový dům vedle kostela, do roku 1683 sahají souvisle vedené matriky.

• Socha sv. Jana Nepomuckého

  1741

  Barokní pískovcová socha u farní zdi.

• Sloup Nejsvětější Trojice

  1747

  Stojí uprostřed křídlovické návsi.

• Kamenný kříž k Mackovicím

  1767

  Tzv. „bílý kříž" na cestě severním směrem.

• Náhrobek Pavla Priegla

  1801

  Fragment náhrobku posledního křídlovického faráře z řad louckých premonstrátů, jejichž klášter zrušil Josef II. v roce 1784.

• Kamenný kříž ve středu hřbitova

  1822

• Lovecký zámeček „Samota"

  počátek 19. století

  Romantická vilka ve stylu švýcarské alpské chaty, kterou si nechal postavit baron Petr Braun během svého vlastnictví jaroslavického panství.

• Bývalá obecná škola

  1824

  Stavba na návsi; v polovině 90. let 20. století přebudována na byty.

• Klášter Marie Pomocné — Maria Hilf

  1894–1906

  Dívčí pensionát s učitelským seminářem, postavený zásluhou preláta Maxe Mayera Sestrami sv. Karla Boromejského. Čtyřpatrová klauzura má vlastní vyzdobenou kapli s barevnými okny. Od roku 1950 zde sídlí domov důchodců (dnes Domov Božice, příspěvková organizace, č. p. 187).

• Krypta Maxe Mayera

  1928

  Hrobka preláta a rytíře z Ahrdorfu a Wallersteinu, který stál za stavbou Maria Hilf.

VI. Krajina

České Křídlovice leží v úrodné nivě řeky Jevišovky, na jižním okraji znojemského okresu, asi sedm kilometrů od rakouských hranic. Půda je tu lehká, sprašová, vinařská — Božice jsou součástí Znojemské vinařské podoblasti a po obci a okolních svazích je rozeseto na 150 sklepů.

Ze vzácností: katastr je jednou z mála lokalit, kde se ještě udržuje populace růže bedrníkolisté (Rosa pimpinellifolia) — drobné bílé růže přizpůsobené suchým vápnitým stráním.

Východně, už za hranicí katastru obce Šanov, se rozkládá bývalá obora Karlov (dříve Horní Hájek) s rybníky a klasicistním pískovcovým krytem Hraběcího pramene z roku 1810. Z Křídlovic je to procházka kolem hodiny.

VII. Jak se sem dostat

• Silnice II/414 — úsek Lechovice – Božice, hlavní příjezd ze severu.
• Silnice III/4141 — vnitřní spojnice České Křídlovice – Božice.
• Železnice — stanice Božice u Znojma na trati 246 (Břeclav – Znojmo), zprovozněné v roce 1871. Zastávka je na okraji Božic, do Křídlovic z ní vede asi kilometrová cesta.

VIII. Odkazy a zdroje

• bozice.cz — oficiální stránky obce Božice.
• bozice.cz / Historie a pamětihodnosti — pečlivý soupis monumentů obou částí obce.
• Wikipedie — České Křídlovice
• mistopisy.cz — Božice, historie
• Soupis památek obce České Křídlovice — bývalý politický okres Znojmo, archivní obrazový soupis.
• fotohistorie.cz — České Křídlovice — historické pohlednice a fotografie.
• Mikroregion Hrušovansko — Božice
• Bibliografie dějin Českých zemí — Božice / České Křídlovice — soupis odborné literatury.